Čekání na Vánoce č.11
Harmonie večera
Charles Baudelaire
Hle, už je hodina, kdy každý kvítek dýmá,
noc vypařuje se jak kaditelnice,
vzduch plyne s vůněmi, jež víří zvučíce,
slyš valčík, při kterém tě sladká závrať jímá!
Noc vypařuje se jak kaditelnice,
hle, housle vibrují jak srdce, když je zima.
Slyš valčík, při kterém tě sladká závrať jímá!
Nebe jak oltář ční ve svitu měsíce.
Krásný adventní čas
Jo , krásné housličky a viola...Chodila jsem do houslí, když mi bylo sedm let. Jen nervózní učitel nás mlátil smyčcem přes prsty a někdy i přes hlavu a tak jsem začala chodit " za housle", protože jsem se ho bála. Táta se divil, že nic neumím a on přece školu platí... Nakonec jsem se přiznala, proč jsem tam přestala chodit stejně, jako můj bratranec. Také on se ho už bál...Je pravda, že tehdy někteří učitelé nešli pro ránu daleko... Dnes by z toho byla tragédie a postihy... Měj krásný čas čekání na Vánoce.
OdpovědětVymazatDnes tu máme dokonce prokletého básníka - děkuji!
OdpovědětVymazatVečernice, přeji příjemný den. Helena