Komorní Hrádek zámek

září 20, 2024

Komorní Hrádek zámek

Původní hrad byl založen pány rodu Benešoviců v roce 1318 a vlastnil ho Ondřej z Hrádku.

1356 Jan a Čajchan z Hrádku 1380 Rous a Chval z Hrádku.

Na sklonku 14. století, za vlády Václava IV., se Hrádku zmocnil rytíř Jan Zúl z Ostředka,

který se svým otcem Mikulášem Zúlem podnikal loupežné výpravy do širokého okolí.

V roce 1404 proti nim král Václav IV. vyslal pod vedením pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka Zemskou hotovost. Mikuláš Zúl na Čajchanově Hrádku a Jan Zúl na Dubé byli jako zemští škůdci poraženi a Jan Zúl byl v Praze popraven. Popravu tohoto loupeživého rytíře doprovázel kněz mistr Jan Hus

Při dobývání byl Čajchanův Hrádek rozbořen a nebyl obnoven.

V roce 1412 dostal Racek Kobyla z Dvojic od Václava IV. svolení postavit hrad na místě, kde stojí nynější zámek. V roce 1426 postoupila Anna z Úlibic své statky hejtmanovi Vilému Kostkovi z Postupic. V roce 1436 byl u Hradce Králové zabit a jeho majetek spravovali jeho synové, kteří zavedli vladařství po vzoru pánů z Rožmberka.

Prvním držitelem byl Bohuš Kostka,

který v roce 1448 s králem Jiřího z Poděbrad dobyli Prahu.

Druhým držitelem byl Zdeněk Kostka a v roce 1468 padl u Zvole na Moravě.

Na počátku 16. století vlastnil Hrádek Albrecht Rendl u Oušavy V 1516 prodal Rendl hrádecké panství na dluh Ludvíku Zajímačoví z Kunštátu. Zadlužený Ludvík nemohl splácet dluh a proto jeho synové postoupili svá věřitelská práva Jaroslavovi ze Šelmberka.

Podle Jaroslava ze Šelmberka se od roku 1525 nazývá Hrádek Komorní.

20.dubna 1554 jeho synové Hrádek prodali Janovi z Valdštejna. Jan z Valdštejna nechal přestavět starý hrad na raně renesanční zámek. V roce 1576 zemřel a panství spravovala po dobu nezletilosti jeho synu Adama a Karla manželka Magdaléna z Vartemberka. Po smrti Adama v roce 1638 Komorní Hrádek připadl hraběti Janu Viktorínovi z Valdštejna.

Po jeho smrti převzal Hrádek Jan Karel hrabě z Valdštejna a následně ho vlastnil jeho syn Jan Václav hrabě z Valdštejna. Po kterém však tato větev vymřela.

V r. 1713 ho získal jeho strýc František Josef z mnichovohradišťské větve Valdštejnů.

Ten nechal vystavět barokní kapli.

Dědic valdštejnských statků, Jan Josef Jiří hrabě z Valdštejna byl posledním majitelem Komorního Hrádku pocházejícím z českého rodu.

Hrádecké panství prodal v r.1733 Janu Adolfovi hraběti Metsch, který nechal spojit jméno a erb s manželem jediné dcery Marie Karolíny, hrabě Jan Josef Khevenhüller.

Od r. 1751 až do roku 1945 patřil Komorní Hrádek

příslušníkům rodu Khevenhüller-Metsch.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se zrušily šlechtické tituly

a hrádecké panství se přeměnilo na velkostatek Komorní Hrádek.

V době druhé světové války sloužil zámek jednotkám SS.

Po válce podléhal záme ustanovením dekretu prezidenta republiky z 19.5.1945 "O národní správě majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů"

a správu převzalo Ministerstvo zemědělství.

29.6.1954 byly objekty převedené na Ministerstvo obrany České republiky, v jehož vlastnictví jsou dodnes.

V současnosti slouží jako školící a vzdělávací středisko Ministerstva obrany.

Zde je vidět nástěnná iluzivní malba. Stěny jsou zdobeny brokátovým vzorem. Malba je prostoupena stíny a světlem tak, aby v celé ploše stěn byla vyvolána iluze látkového závěsu.