Čekání na Ježíška č. 15

 

Ve věku mladého života

Karel Čapek

Skrz mezery, jež mezi lidmi jsou,

jsem viděl věci daleké a nesmírné,

a byl jsem mezi nimi, osamocený,

tak jako ozvěna či výkřik mezi skalami.

Na takové skále jsem byl, sedě na vlastních nohou,

a moře hučelo něco, strašné a půvabné,

a děl jsem: 

Nevolej mne, nyní mne nech, a jednoho dne

budeme spolu plout, a jednoho dne

i já se zastavím, nestaraje se kde,

všem lidem divný, neznámý a němý,

nemaje pro nikoho zájmu ani slova ani hany.

 Než do té doby ničeho nelituji

 a ničemu nechci uniknout:

 podoby, tváře, jež se přibližují,

 přistupte jen a naplňte každý kout ...

Zde můžete nakouknout na loňský rok.

Rok 2023

--------------------------

Pod čarou

Protože je 15. prosince, tak nemohu zapomenou na černobílou fotku.

V lese byla zapomenutá skruž, která obrostla mechem a uvnitř začal růst nový stromek.

Docela to ladí k názvu básně.

Krásný adventní čas