Čekání na Ježíška č. 8



 Ovidiova paměť
Eduard Petiška

Brána vypráví něco jiného,
o večeru jiskřícím jak brusle
na mělčinách pouličních lamp,
sněhové čluny střech se dotýkají příděmi,
aby měsíc mohl s jedné na druhou,
aniž si smočil zlatou patu…
Dveře pokoje na vánoční klíč,
zamkli nám dar, o kterém nevíme,
větévky pryskyřnaté vůně
obrůstají práh zamčených dveří
a zrazují
zelený obal verše je roztržen,
někdo zpívá hlubokým sladkým hlasem,
za zamčenými dveřmi se vždycky zpívá,
i když tam nikdo není,
zelený obal verše je roztržen,
všechny zamčené dveře se jednou odemknou
a ztichne
hluboký sladký zpěv…

Pěkný den.

-----------
Pod čarou
Musím reagovat na vaše komentáře ohledně sněhu.
Fotografie jsou z ledna letošního roku, kdy napadl u nás sníh a mrzlo. 
Vybírala jsem je tak, abych navodila zimní atmosféru. 
Nyní sníh nemáme, jenom stále prší.

Velké díky za vaši sledovanost a také za vaše slova.

Zde můžete nakouknout na loňský rok.

Komentáře

  1. Moc hezké...u nás už sníh roztál. Krásnou 2. Adventní neděli.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásná fotografie. Přeji hezké pokračování adventu)))
    Eva http://es-ideas.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
  3. Vybíráš krásné fotografie i verše.U nás byla v pátek sněhová kalamita a už večer do toho pršelo.A stejně bylo i o víkendu.Město je zase bez sněhu.
    Hezký nový týden

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné...
    Večernice, měj příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky