Květná neděle

Květná neděle o utrpení Páně, zvaná též Pašijová neděle, 

je křesťanský pohyblivý svátek, který připadá na neděli před Velikonocemi. 

Svátek připomíná Ježíšův triumfální vjezd do Jeruzaléma – událost, 

o níž se zmiňuje každé ze čtyř kanonických evangelií.

 Květná neděle je prvním dnem Svatého týdne. 

Pro stoupence nicejského vyznání je to poslední týden 

křesťanského slavnostního postního období, které předchází příchodu Velikonoc.

Ve většině liturgických církví se květná neděle slaví žehnáním 

a rozdáváním palmových ratolestí (nebo ratolestí jiných domácích stromů), 

které představují palmové ratolesti,

 jež zástup rozprostřel před Kristem, když vjížděl do Jeruzaléma. 

Vzhledem k tomu, že v nepříznivých klimatických podmínkách je obtížné palmy získat, nahradily se větvemi původních stromů, jako jsou zimostráz, olivovník, vrba či tis. 

Neděle je často pojmenována podle těchto náhradních stromů, 

jako například tisová neděle, nebo obecným termínem neděle ratolestí, 

v češtině pak květná neděle. 

V syrském křesťanství je často nazývána jako neděle Ošana nebo neděle Hosanna

 podle biblických slov, která pronesl zástup, když Ježíš vjížděl do Jeruzaléma.

Mnoho církví hlavních křesťanských denominací, včetně pravoslavné, katolické, luteránské, metodistické, anglikánské, moravské a reformované tradice, 

rozdává svým věřícím při liturgii květné neděle palmové ratolesti. 

Křesťané si tyto palmy, které často žehnají duchovní, odnášejí do svých domovů,

 kde je zavěšují vedle křesťanských uměleckých děl (zejména křížů a krucifixů) 

nebo je uchovávají ve svých biblích či devocionáliích. 

V období před následující postní dobou, které se nazývá masopust, 

se v kostelech často v lodi umístí koš, do kterého se tyto palmy sbírají

 a na masopustní úterý se rituálně spálí, aby se z nich vyrobil popel, 

který se použije následující den, na Popeleční středu, která je prvním dnem půstu.

zdroj Wikipedie