Komorní Hůrka

Komorní hůrka je jednou z nejmladších sopek na území České republiky. Jedná se o sypaný kužel tvořený čedičem. 

Portrét J.W.Goetha s nápisem „Goethovi, badateli Komorní hůrky"

Žulový portál průzkumné štoly s pamětní deskou připomínající hraběte Kašpara Šternberka. V roce 2021 Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky společně s Karlovarským krajem a Františkovými Lázněmi štolu zpřístupnil veřejnosti. 

Obnova štoly probíhala v letech 2016–2019.

 Na vstupním žulovém portálu do nyní už zavalených štol to dosud připomíná pamětní nápis: „DEN NATURFREUNDEN GEWIDMET von G. K. STERNBERG MDCCCXXXVII“ (Přátelům přírody věnoval hrabě Kašpar Šternberk – 1837)

Johann Wolfgang Goethe nebyl pouze znamenitý literát, ale také vzdělaný přírodovědec. V Česku pobýval celkem 17krát a až na jedinou výjimku jezdil vždy do západních nebo severních Čech. Komorní hůrku navštívil poprvé v roce 1806. Nesl si s sebou německý dopis-spis Ignáce Antonína Borna O vyhaslé sopce u města Chebu, který byl původně adresován hraběti Františku Josefu Kinskému – muži, který jako první rozeznal, že Komorní hůrka je sopka a že nevznikla usazováním hornin ve vodním prostředí, jak se do té doby soudilo. Goethe už tehdy v souladu s Bornem připustil, že jde o sopku. A vracel se sem ještě v letech 1811, 1820 a 1822. Naposledy sopku navštívil společně s hrabětem Kašparem Šternberkem, švédským chemikem Jönsem Jacobem Berzeliem (ten okamžitě poznal, že jde o vulkán) a chebským radou Josephem Sebastianem Grünerem (asi 1779 –1864). Byl to právě Goethe, kdo navrhl hraběti Šternberkovi (pod vlivem původního návrhu Borna), aby dal do nitra kopce razit štolu. Nynější portál štoly je však podle geologa Václava Cílka padělek, resp. památník.

U štoly jsme dostali helmy a baterky a šli do 30 m dlouhé štoly, kde nebylo nic vidět. Na konci štoly byla železná mříž a za ní seismologický přístroj.

Uprostřed štoly byla odvětrávací šachta, ve které nám pustili instruktážní video o geologickém průzkumu a bádání.

V řadě pramenů, včetně seznamu chráněných území AOPK ČR, je citována původní domněnka, že Komorní hůrka je nejmladší sopkou, 

která byla v minulosti činná na území České republiky. 

Ve stínu věhlasu Komorní hůrky zůstává poněkud skryto povědomí

 o další čtvrtohorní sopce Chebska Železné hůrce,

 vzdálené od Komorní hůrky asi 14,5 km vzdušnou čarou směrem na jihovýchod. 

Údaje o stáří obou sopek se pohybují v rozmezí 200 000 až 1 milión let. 

Kopec je torzem struskového kužele malého čedičového vulkánu, vystupujícího z Chebské pánve na křížení chebsko-domažlického příkopu a západního okraje oherského riftu. 

Jedná se o vulkanický vrch stratovulkánového typu s projevy střídajících se erupcí bazaltoidních lávových výlevů a vulkanického popela. V usazených tufech se vyskytují nejen sopečné pumy, ale i xenolity vytržené erupcí z okolního pláště metamorfitů a granitů. Vzácně lze v této lokalitě nalézt i porcelanity.

Sopečné strusky a tufy, obsahující bazaltoidní sopečné pumy o velikosti až 50 cm, se v jámovém lomu těžily tak intenzívně, že torzo struskového kužele v průběhu 20. století prakticky celé zmizelo.

zdroj Wikipedie

 Nejpestřejší je opuštěná těžební jáma. Rozhodujícím faktorem je oslunění plochy chráněné před větrem a výživný substrát sopečných tufů. V prostoru opuštěné jámy bylo zaznamenáno více než 100 druhů cévnatých rostlin

Nejcennější rostlinou je vstavač kukačka (Anacamptis morio, syn. Orchis morio), 

Vtipné bylo, že nás celou dobu sledovala kukačka a kukala jako divá

Dnes to bylo na téma sopka a geologie

Přeju pěkný den