Kolébající se ráno

 Kolébající se ráno

Východ slunce se teprve probouzí. Jeho zlaté paprsky se nesměle plazí po horizontu, zatímco modrá obloha zůstává chladná a tichá. 

Stromy stojí nehybně, jako by čekaly na první dotek světla, které jim dodá barvu a život.

Měsíc klidný, houpající se na neviditelných vlnách ranního nebe.

 Je to zvláštní tanec dvou světel: jedno přichází, druhé se loučí. 

A mezi nimi ticho, které voní čerstvostí a příslibem nového dne.

Takové ráno není jen začátkem dne. 

Je to připomínka, že i čekání má svou krásu.

 Že světlo si vždy najde cestu pomalu, ale jistě.