Pod dohledem kamenného světce

 Při odchodu z Policejního muzea jsem procházela Albertovem 
a fotila co mi přišlo do cesty.

Staré budovy, dnes sídla různých klinik, vyprávějí příběhy času.


klinika pediatrie

Dlouhé schody vedoucí do údolí jsou lemované bujnou vegetací, kde červené plody hlohu září jako drobné lucerny a odkvetlé plaménky zdobí okolí jemným chmýřím, 
připomínajícím vousy starého mudrce.

schody na Albertov a k parku Ztracenka

hloh


planý plamének


Chodník s vyrytým letopočtem 1906 tiše naznačuje, kolik kroků už po něm prošlo. 

letopočet na konci schodů




Hlávkův ústav


V opuštěném parku na Albertovských svazích stojí amfiteátr, 
kde se v ranním světle objevil osamělý mladík s mobilem v ruce.

amfiteátr

 Skrz houští vykukuje porodnice U Apolináře,
 zatímco na opačné straně se rekonstruuje kostel nesoucí stejné jméno.

porodnice U Apolináře

podzimní ocůny

kostel sv. Apolináře




Za tajemným dvorkem se odhaluje zadní část porodnice


porodnice U Apolináře

Na vše shlíží svatý Vojtěch, 
jehož socha jako by bděla nad tímto koutem města.

sv. Vojtěch

Nedaleko se tyčí další monumentální budova,
 kde sídlí malírny a sklady Národního divadla, místo, kde se rodí kulisy snů.

malírny a sklady Národního divadla


Apolinářská ulice je lemována starými lampami, 
jejichž oprýskaný nátěr připomíná, že krása nemusí být dokonalá. 




Možná právě tady, mezi oprýskanými lampami a kamennými schody,
 se člověk zastaví a začne vnímat jinak. 
Ne jako turista, ale jako tichý svědek času. 
Co všechno se tu odehrálo?
 Kolik životů začalo v porodnici, 
kolik duší hledalo útěchu v kostele,
 kolik snů vzniklo v kulisách divadla?

Tolik otázek a jedna procházka vše vysvětlí.

Krásný den.



Komentáře

Okomentovat

Oblíbené příspěvky