Telefon

 

Telefon

Do kanceláře vstoupil vedoucí a pozdravil: „Dobrý den děvenky“. Tak oslovoval své kolegyně, když měl špatnou náladu. A ony už věděly, že něco není v pořádku.

„Co se děje šéfe?“ zeptaly se ho. „Ztratil jsem mobil. Doma jsem hledal v počítači podle signálu a zjistil jsem, že je na dálnici. Spadnul mi ze střechy auta. Slyšel jsem ránu, ale nevěděl jsem, že je to mobil. Jel jsem ho hledat ve tři hodiny ráno, v domnění, že bude klid a telefon najdu na daném kilometru, ale provoz byl na dálnici tak velký, že jsem se na středový travnatý pruh nedostal a nevím jak to udělat.“

„Dej mi chvíli čas a já se na to podívám.“ Chopila se problému jedna z děvenek. Sedla k internetu, vyhledala dálniční dispečink a na jedno číslo zavolala. Po chvíli vysvětlování dostala telefon na dálniční údržbu, aby se tam domluvila. Další telefonát a vysvětlování o problému. Jenže pán zrovna odchází ze směny, ale že pošle telefon na kolegu, který směnu nastupuje. Za chvíli přišla na mobil vizitka kolegy, s kterým se domluvila, že se musí dostavit na dálniční dispečink.

Vedoucí a děvenka sedli do auta a jeli na dispečink vysvětlit, co se přihodilo, a ve kterých místech dává telefon signál. Pánové z údržby vzali dvě auta, jedno s odvážným kolegou, který prohlédne středový pás a druhé s bezpečnostní šipkou jako upozornění pro řidiče. Po chvilce pobíhání ve středovém pásu odvážný pán našel telefon s rozbitým sklem. Telefon náraz přežil, jenom bylo prasklé sklo, které se dalo vyměnit.

Vedoucí se na dispečink vrátil ještě jednou s dárkovým košem jako poděkování za nalezený telefon a omluvou za vzniklé nepříjemnosti. 

A v práci poděkoval kolegyni za pomoc při hledání slovy „Holky ještě, že vás mám“.