Setkání s dětskou knihovnicí
Dnes jsme měli možnost setkat se s paní Janou Šmejkalovou, knihovnicí z dětského oddělení, která pro nás připravila krásný a přehledný seznam knih pro děti podle věku. Nejenže nám jej donesla osobně představit, ale zároveň z ní byla cítit obrovská láska ke knihám a k dětským čtenářům. Tak zapáleného člověka pro literaturu jsem už dlouho nepotkala.
Paní Šmejkalová se dětem věnuje s neuvěřitelným nasazením. Připravuje pro ně soutěže, kvízy, tematické hry a spoustu dalších aktivit, které mají jediný cíl – přitáhnout děti ke čtení a ukázat jim, že knihy mohou být dobrodružstvím, zábavou i odpočinkem.
Malým i mladým čtenářům věnuje mnoho svého volného času, a je to znát. Její práce má smysl a její nadšení je nakažlivé. Setkání s ní bylo inspirativní a připomnělo nám, jak důležitou roli mohou knihovníci v životě dětí sehrát.
Správná knihovnice! O knihách pro děti teď nemám naprosto přehled, není pro koho je kupovat...
OdpovědětVymazatVečernice, přeji příjemný den. Helena
Asi funguje telepatie, zrovna jsem připravila článek z knihovny, ale zítra nevyjde. ☺ Zrovna já patřím k těm, kdo začal chodit do dětského oddělení knihovny, dnes už neexistuje, ale ta naše knihovnice děti i "vychovávala". Neexistovalo, aby tam někdo pokřikoval, mluvilo se tlumeně a to vyjadřilo i "úctu ke knize". Byl tam i stolek s křesílky, kde se prohlížely časopisy. 👍
OdpovědětVymazatCo čtou dnešní děti, nevím, ale mě hodně braly verneovky.
Dnes se hodně propagují elektrnické knihy, ale není nad papírovou. Tu si lze vždy tak nějak jinak vychutnat. Dětské knížky máme doma pořád třeba pro pravnoučata? Jinak to mám jako Večernice. U nás už děti nejsou a nejmladší vnuk čte hlavně encyklopedie, protože z dětských knih už "vyrostl". Měj se moc hezky.
OdpovědětVymazatTo je hezké, vzpomněla jsme si na paní starostku, ta ve svém volnu, nebo po svých úředních hodinách si sedla za stůl a půjčovala knihy. Zřídila na obecním úřadě knihovnu. Hodně knížek nakupovala a doporučovala nám je. Když jsem vyrostla, tak jsem jí nějaké knihy i věnovala, aby si našli další čtenáře
OdpovědětVymazatDo knihovny stále chodím, jen mi ta na vesnici už nestačí
Ta setkání jsou opravdu v duchu velkého přátelství ke knihám, ale i o partě milovníků knih. Takoví skoro rodinné posezení s malým občerstvením je krásně vnímaný čas.
OdpovědětVymazatVíce takových)))
OdpovědětVymazatEva http://es-ideas.blogspot.com/
Ta setkání jsou moc hezká.Zajímalo by mě,kolik dětí teď čte.Z mých čtyř vnoučat pouze jedno.I když teď leží ti starší v knížkách,mají zkouškové období.
OdpovědětVymazatDětských knížek mám doma dost,jak po svých dětech,tak vnoučatech.
Hezký den
Moc pěkné posezení ! Já jsem do knihovna začala chodit v pěti letech. Na přihlášku jsem se tenkrát podepsala tiskacím písmem - to si pamatuji :-).
OdpovědětVymazatHezký den !
Hanka