Villa Pellé: krátké zastavení u předků jedné noblesní dámy
Cestou do Muzea literatury jsem dnes míjela Villu Pellé, elegantní dámu z konce 19. století, která stojí v Bubenči.
Její fasáda s bohatou sgrafitovou výzdobou působí elegantně a něžně.
Vilu nechal v letech 1889–1890 postavit architekt Rudolf Koukola pro svou tchyni, Marii Knoblochovou – vdovu po majiteli libeňského „Anglického“ pivovaru Karlu Knoblochovi. Tehdy tu býval ovocný sad, údajně hruškový, který Koukola vyženil a proměnil v reprezentativní novorenesanční sídlo. Marie Knoblochová tu žila se svými šesti dětmi a její nejstarší dcera Klementina se stala Koukolovou manželkou.
Vila později změnila několik majitelů, ale nejznámějším obyvatelem byl bezpochyby francouzský generál Maurice Pellé, který zde pobýval v letech 1919–1920. Právě po něm nese vila i přilehlá ulice své jméno. Pellé měl zásadní vliv na formování československé armády, zavedl pevný vojenský řád a položil základy moderního vojenského školství.
Dnes je Villa Pellé kulturním prostorem, který spojuje historii s živou současností.


Vojenská mise v Československu
V lednu 1919 byl generál Pellé jmenován do čela francouzské vojenské mise v ČSR,
a to díky svým organizačním schopnostem a skvělé znalosti němčiny.
Dne 13. února 1919 přijel do Prahy a o čtyři dny později se stal náčelníkem Hlavního štábu branné moci, který byl schválen až příkazem ministra obrany v květnu téhož roku.
Kvůli kritické situaci na východních hranicích nového státu, kde českoslovenští vojáci bojovali proti Maďarům, byl dne 4. června jmenován vrchním velitelem československé armády, kterým zůstal do října 1919.Podařilo se mu vybudovat struktury generálního štábu, postavil armádu na moderní základy a podpořil zavedení všeobecné vojenské služby

Manželství s Češkou a závěr života
V lednu 1921 stal se vysokým komisařem Francie v tureckém Istanbulu.
Měl dohlížet na plnění mírových dohod ze Sèvres, byl předseda komise pro úžiny[ujasnit] a podílel se na přípravě mezinárodní konference v Lausanne.
Dne 23. dubna 1921 se vrátil do Prahy, aby se zde oženil s Járou Braunerovou (neteří malířky Zdenky Braunerové a vnučkou politika Dr. Braunera); v roce 1922 se jim narodila dcera Maryška. Jeho zdravotní stav se kvůli pracovní zátěži zhoršoval, v létě 1923 podstoupil zdravotní dovolenou, v lednu 1924 byl na šest týdnů hospitalizován.
Nakonec se vydal na léčebný pobyt na jih Francie, kde dne 16. března 1924 zemřel v Toulonu v nemocnici svaté Anny.
Byl pohřben ve vojenské kapli v pařížské Invalidovně.
Posmrtné pocty
Na Pelléovu počest je nazvána ulice v Praze-Bubenči a také Pelléova vila v této ulici, obdobně ulice ve středočeských Dobřichovicích, kde má rodina jeho manželky vilu (taktéž Pelléova vila).
zdroj wikipedie

Autorem dvou ocelových skulptur je výtvarník Lukáš Musil.
Mobilní víceúčelový altán připomíná borovou šišku.
Kruhový objekt pokrývá 109 šupin.
Ve Ville Pelée je galérie,
ve které probíhají výstavy obrazů, ale i ostatního umění.
Villa Pellé kolem mě jen tiše probleskla, ale zanechala stopu.
Krátké připomenutí, že i nenápadná zastavení mohou nést kus pražské historie.
Tady jsem byla a kdykoli se moc ráda vrátím. Vůbec, celá čtvrť je krásné místo na procházku...
OdpovědětVymazatVečernice, měj hezký den. Helena
Děkuji za další tip. Eva
OdpovědětVymazatTato vila má štěstí, možná proto, že je v Praze. Zrovna dnes jsem se zmínila o jedné vile u nás. Té je mi líto.
OdpovědětVymazat