Den poesie

21. březen je věnován Světovému dni poezie, 

který vznikl z iniciativy a podpory UNESCO. 

Smyslem tohoto dne je připomenout význam poezie v našem světě,

 podporovat její psaní, čtení i vydávání a udržovat ji jako živou součást kultury napříč kontinenty. 

Poezie je způsobem, jak se dotýkat lidskosti, citů a jemných odstínů života.

Letos jsem sice datum trochu zaspala, ale poezie naštěstí nepodléhá kalendářům. 

Přichází, kdy chce, a nikdy není pozdě ji přivítat. 

A tak přidávám svou malou poctu veršům právě teď, protože poezie si zaslouží prostor kdykoli, když se ozve.

Doba je vážná

František Novotný

Tak se ti dívám pravdo do očí

Tak jak se dívá muž do očí ženě 

Než se s ní v tanci sálem proskočí

A oba obejmou se vroucně roztouženě

Tak se ti dívám pravdo do očí

Srdcem sevřeným  Co vše v nich budu číst

O lásce statečnosti co světem otočí

A vprostřed nadějí pak umře na závist

Tak se ti dívám pravdo do očí

Ústa se cpou a dušičky se postí

A sázky padají - kdo koho zotročí

Vyhrává pýcha a moc nám láme kosti

Tak se ti dívám do očí

Kdepak se pořád touláš s tou statečnou svou chasou 

Ty s úsměvem jen lehce zdvihneš obočí

A zatímco zas mizíš - já žasnu nad tvou krásou

Poezie nám připomíná, že i v rychlém světě má své místo ticho, cit a chvíle, 

kdy se zastavíme jen proto, abychom něco procítili.

Verše totiž nestárnou během jednoho dne, žijí v nás mnohem déle.