Kramářova vila

 

mapa

Z historie Kramářovy vily

V roce 1890 podnikl Karel Kramář (1860–1937) svoji první studijní cestu do Ruska. Během půlročního pobytu projel zemí od Petrohradu přes Moskvu až po Baku a poznal život jak na vesnicích, tak ve velkých městech. Dosud cestoval po západní Evropě, avšak zájezd na východ jej v mnoha směrech ovlivnil. Nejenže si Rusko zamiloval, ale našel tam i svoji životní partnerku Naděždu Nikolajevnu Abrikosovou (1862–1936). Oba manželé si nechali v roce 1915 vystavět na XIX. baště sv. Máří Magdalény v Praze honosnou vilu.

Po smrti manželů Kramářových v roce 1938 přešla vila do vlastnictví Společnosti Karla Kramáře. Na konci třicátých let objekt spravovalo Národní muzeum a v roce 1952 připadla vila Úřadu předsednictva vlády. V této době sloužila převážně k prezentaci a ubytování státních návštěv. V devadesátých letech byla vila kompletně zrekonstruována a od roku 1998 slouží jako rezidence předsedy vlády České republiky.

Budova o rozloze 700 m2 měla po své dostavbě celkem 56 místností – soukromé ložnice, pracovny, několik jídelen, salonů, hal, hostinských pokojů a kulečníkový sál. Hospodářské zázemí domu tvořilo osm sklepů, vlastní sklad benzínu, žehlírna a odsávač prachu. Vila měla také centrální teplovzdušné vytápění a domácí výtah. V jejím okolí vznikly skleníky, domek pro zahradníka, tenisový kurt a park. Vila je považována za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury. Její novobarokní sloh doplňují typické secesní prvky.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/den-otevrenych-dveri-v-kramarove-vile

Návštěva Kramářovy vily během dne otevřených dveří byla výjimečná hlavně tím, že se člověk dostane do míst, která jsou jinak veřejnosti uzavřená. V objektu platí přísný zákaz focení, takže si člověk musí atmosféru odnést jen v hlavě. Naštěstí jsme dostali brožuru, kde mě zaujala informace, že samotná jídelna má 75 m² – tedy velikost dnešních bytů. Prostor byl nádherně na aranžovaný porcelánem a sklem, přesně tak, jak by hosty vítal první československý premiér Karel Kramář.

 Z jídelny je výhled přes zimní zahradu směrem na pražské mosty, což celé návštěvě dodává zvláštní noblesu. 

pohled na věž Klarova ústavu slepců, o kterém jsem psala příspěvek nedávno

Strakova akademie

Hanavský pavilon, který sousedí se zahradou

Kramářova vila na mě zapůsobila svým místem a historií.

Velkorysá jídelna, výzdoba v pravoslavném stylu a výhled na Vltavu s pražskými mosty vytvářejí zajímavou atmosféru.