Děčín

Výlet do Děčína čekal v mé pomyslné čekárně výletů opravdu dlouho.

 Nejdřív se opravoval zámek, potom zahrady, následovala Dlouhá jízda a nakonec se dokončovala dřevěná lávka přes Labe. 

Teď je všechno hotové a já jsem konečně mohla vyrazit.

 

Do Děčína jsem jela vlakem, který končil až v Hamburku. Jízda byla pohodlná, skoro jako když německý důchodce vyrazí na výlet svým Mercedesem. 

Zpáteční cesta už byla více „po našem“ , vlakem Labe, kde úroveň trochu pokulhávala, 

ale do cíle jsme dorazili přesně na čas.

Dnešní den jsem věnovala mostům a jejich okolí. 

Nová lávka přes Labe září výraznou červenou barvou 

a hned vedle ní se klene železniční most. 

 Labi je málo vody, takže břehy byly obnažené, ale i tak bylo vidět pár vodáků.

Je také dobře vidět soutok Ploučnice s Labem.

Pastýřské stěně bylo rušno – via ferraty byly v obležení lezců, 

kteří využívali pěkného počasí.

Kamenný most jsem si pracovně pojmenovala „Zubatý“, ale jeho oficiální název je Staroměstský most.

Kamenný most ve stylu pozdní gotiky byl z pískovcových kvádrů postaven v 16. století. Sousoší sv. Jana Nepomuckého, sv. Víta a sv. Václava pocházející z roku 1717 

je dílem Jana Brokoffa.

 Samotný most je dlouhý 84 a široký témeř 5 m. Dlouho sloužil jako silniční, 

ale dnes se již využívá pouze pro pěší a cyklisty.

Na kamenné oblouky železničního mostu je připevněná kovová konstrukce mostu přes Labe.

Škoda, že u kamenných oblouků je skládka všeho možného a kazí celkový dojem. 

Řetězová lávka v zámeckém areálu

Lávka byla postavena v letech 1829–1831 a překonává odtok ze Zámeckého rybníka. Jde o nejstarší zavěšenou mostní konstrukci v ČR, která se dochovala v původním místě. 

Lávka měří necelých 30 m.

Zámecký kamenný most

A zde je už dopravní uzel, nový most silnice I/13 přes Ploučnici

Přijela jsem do Děčína prohlédnout si zámek a zatím tady ukazuju mosty. 

Netušila jsem, že jich tady tolik uvidím.

Každý most je jiný, každý má své kouzlo 

a dohromady tvoří krásnou mozaiku děčínského nábřeží.

Příště se už zaměřím na zámek, který si po všech opravách zaslouží vlastní kapitolu.