Čekání na Vánoce č.10

 Sonety 

William Shakespeare

Kdepak jsi, Muso, že takový dlouhý čas

nemluvíš o tom, co dává ti všechnu sílu?

Nemrháš ty svůj žár a nekalíš svůj jas

v bezcenných písničkách a v nedůstojném dílu?

Vrať se, ty nedbalá, a nahraď nastokrát

v důstojných slokách čas tak bídně promrhaný,

a zpívej pro toho, kdo má tvou píseň rád

a dává podobu i obsah tvému psaní.

Vstaň, líná, pohlédni mé lásce do tváří,

zdali už rozryl Čas vráskami její krásu,

a jestli ano, slož satiru na stáří,

ať je všem pro posměch to pustošení Času.

Oslav mou lásku dřív, než ji Čas navždy skosí,

jenom tak předstihneš zlý úder jeho kosy.

Krásný adventní čas