Stavovské povstání

 Staroměstské náměstí

Místo popravy a smutný konec stavovského povstání připomínají dlažební kostky, které vyznačují prostor, kde stálo popraviště. Původní pódium rozebrali a věnovali klášteru milosrdných bratří v Praze Na Františku.

Dne 21. června 1621 od pěti hodin ráno do deseti hodin dopoledne popravil pražský kat 

Jan Mydlář 27 předních českých mužů, kteří stáli na stavovské straně. 

Protože sám byl utrakvista, čili kališník, nechal odsouzené před popravou modlit se podle jejich víry.

 Odsouzenci přicházeli na pódium podle rodu, důstojenství a věku:

Páni

Jáchym Ondřej Šlik

Václav Budovec z Budova

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Rytíři

Kašpar Kaplíř ze Sulevic

Prokop Dvořecký z Olbramovic

Fridrich z Bílé

Jindřich Otta z Losu

Diviš Černín z Chudenic

Vilém Konecchlumský z Konecchlumí

Bohuslav z Michalovic

Měšťané

Valentin Kochan z Prachové

Tobiáš Štefek z Koloděj

Ján Jesenský

Kryštof Kober z Koberšperku

Jan Šultys z Felsdorfu

Maxmilián Hošťálek z Javořice

Jan Kutnauer ze Sonnenštejna

Simeon Sušický ze Sonnenštejna

Nathanael Vodňanský z Uračova

Václav Maštěrovský z Jizbice

Jindřich Kozel z Peclinovce

Ondřej Kocour z Votína

Jiří Řečický

Michal Witmann

Simeon Vokáč z Chyš

Leander Rüppel z Ruppachu

Jiří Hauenšild z Fürstenfeldu

Martin Fruwein z Podolí spáchal sebevraždu na útěku a jeho mrtvé tělo bylo rozčtvrceno.

Stavovské povstání nebylo záležitostí národní ani občanskou válkou uvnitř národa rozděleného náboženstvím, jednalo se o politickomocenský boj. 

V té době probíhal v Evropě boj o rovnováhu, 

Evropa byla rozdělena na katolickou a protestantskou, 

absolutistickou a stavovskou monarchii. 

Exekucí na Staroměstském náměstí slavila španělsko-katolická strana triumf vítězství. Nakonec ve třicetileté válce nebyli vítězové ani poražení, zbyla jen zničená Evropa. 

Svým významem zapadá do období změn, které se hnaly napříč Evropou 

a samo stavovské povstání odstartovalo konflikt, ke kterému již mocnosti spěly. 

Stala se tak zápalným sudem třicetileté války, první celoevropské krize, 

která vyústila z hluboké politické krize. 

Povstání proti Habsburkům nebylo revolucí, 

nýbrž stavovským povstáním, tj. bylo omezeno na privilegované středověké vrstvy.

 Přesně by bylo možné mluvit o stavovsko-šlechtickém povstání.

zdroj Wikipedie