Potok po roce a půl

Dnes jsem měla půl hodiny času, než se mé auto přezouvalo na zimní pneumatiky.

 Místo čekání v servisu jsem se vydala k Louňovickému potoku, 

který prošel revitalizací před rokem a půl.

 A stálo to za to.

Na kamenitém podloží nyní dohlíží nová obyvatelka – dřevěná žába,

 která jako by bděla nad klidným tokem vody.

Tůně jsou plné, hladina se jemně vlní a odráží podzimní oblohu.

Dřevěná lávka, která vede přes potok, získala za tu dobu stříbrnou patinu,

 tichý důkaz času a počasí, které ji formují.

Okolí potoka je upravené, tráva posekaná, náletové dřeviny prořezané. 

Celý prostor působí klidně, přirozeně a přívětivě. 

Revitalizace tu nezanechala jen technické zásahy, 

ale především prostor pro návrat přírody a pro chvíle zastavení.

Zde můžete kouknout, jak probíhala proměna.

 Potok