Libčice nad Vltavou

Čekání na přívoz jsem si krátila čas pozorováním vlaků na protější straně pod skálou. 

Čas uplynul, převozník zjistil, že jsem jediný pasažér, nahodil motor a pluli jsme.

Na zpáteční cestu měl také jediného pasažéra.

Bylo bezvětří a hladina Vltavy byla klidná a to si užíval vodák 

(vlastně jsme tam byli všichni osamělý)

Loďky jsou již zazimované

A opět osamělá labuť plula směrem ke kachnám, které tam dováděly

Zrcadlo ukazuje, že tunel je volný, tak pokračuju v chůzi

Komín z areálu Šroubáren

Míjím kostel sv. Bartoloměje

Nad kostelem kvetly listopadky a zahrádku rozsvítily

Za Evangelickým kostelem se držím vpravo, směrem k rozhledně.

Výhledy nejsou velké, celý den bylo pošmourno a také vegetace vyrostla. 

Barevné keře trochu rozjasnily přírodu.

Za opadanými stromy vykukuje koupaliště, kde je v létě určitě hodně živo.

Obcházím vyhlídkové místo Kameníček a vracím se na nádraží.

U nádraží mi nad hlavou proletěli ptáci, kteří míří na jih 

a právě si vyměňovali pozice na špičce.

Tady můj výlet končil.

Tentokrát jsem měla smůlu, ujel mi autobus i vlak a musela jsem dlouho čekat na další spoj. 

Vyšší moc mi naznačovala, že nemám spěchat s ukončením sezony, 

že možná bude ještě příležitost na nějaké výšlapy. 

No uvidím, nechám se překvapit.

Na rozhlednu si nechám samostatný příspěvek