Stříbrná paměť stromu

 

Na okraji lesa u turistické stezky, stojí uříznutý kmen starého stromu.
 Jeho dřevo, kdysi živé a plné mízy, dnes září tichou důstojností.
Roky deště, slunce a větru mu vtiskly stříbrnou patinu,
 jako by se sám čas podepsal na jeho povrchu.
Z původního kmene se stala skulptura. 
Ne lidskou rukou, ale přírodou samotnou.
V jeho záhybech se zrcadlí příběhy jako kapitoly života,
 praskliny jako vzpomínky na bouře, mech jako ozdoba stáří.
Tato dřevěná socha nestojí na podstavci, 
ale přímo v zemi, ze které vzešla. 
Je připomínkou pomíjivosti i trvalosti.
 Darem, který zůstává, i když strom už neroste.


Člověk myslící pozitivně vidí neviditelné,
 cítí neuchopitelné
 a dosahuje nemožné.
 Winston Churchill


Komentáře

  1. Krásný text. A i když tuto "sochu" tesal roky jen čas, líbí se mi. Potkat se s ní v přírodě je i na poklonu. Hezkou neděli.

    OdpovědětVymazat
  2. Hezké větičky k bezvadnému dílu přírody.
    Měj pěknou 4.adventní neděli!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  3. Podobných starých kmenů je v přírodě dost, ale ne každý je umí vnímat.

    OdpovědětVymazat
  4. Such a fascinating post and lovely photo. I also love your blog header with the cat! I love cats. :) Warm greetings from Montreal, Canada.

    OdpovědětVymazat
  5. Takovým sochám vytvořených přírodou už rozumím.Opět krásný text
    Hezký předvánoční čas

    OdpovědětVymazat
  6. Opravdu krásné, Večernice.
    Přeji příjemný den. Helena

    OdpovědětVymazat

Okomentovat