Amerigo Vespucci

 

Amerigo Vespucci

(9. března 1454 – 22. února 1512 Sevilla, Španělsko) 

byl italský cestovatel a objevitel, kartograf, autor mnoha cestopisných spisů. Je po něm pojmenován kontinent Amerika, jehož východní pobřeží jako první z velké míry popsal. Jméno Amerika, podle Vespucciho křestního jména, poprvé použil roku 1507 kartograf Martin Waldseemüller ve své mapě Universalis Cosmographia.

Amerigo byl třetí syn florentského notáře Vespucciho, začínal roku 1492 v Seville jako zástupce florentské obchodní firmy Bernardi, podílející se na financování Kolumbovy první výpravy. O pět let později už sám odpovídal za zajištění a vybavení třetí výpravy. Vyznal se v kosmografii a měl i rozsáhlé matematické a astronomické znalosti. Pro některé je velkým objevitelem, jiní ho považují jen za úspěšného obchodníka, ne-li přímo za „podvodníka s obratným perem“. Nejrůznější pochybnosti a dohady vyvolala zejména jeho první a čtvrtá cesta.

Podle vlastního líčení vyplul spolu s kapitánem Juanem de la Cosa na první cestu 10. května 1497 z Cádizu „k velkému zálivu v moři – oceánu“ a po třicetidenní plavbě dorazil k jižní části severoamerické pevniny – o rok dříve než Kryštof Kolumbus (Kolumbus při svých objevech přistál zprvu na ostrovech v Karibiku, teprve později na samotném americkém kontinentu). Proplul údajně průlivem mezi Floridou a Kubou (čímž dokázal, že jde o ostrov) a 15. října se vrátil s 222 otroky. Poměrně nejméně sporů bylo kolem jeho druhé cesty.

Podle obecně přijímané teorie je podle Vespucciho křestního jména pojmenována Amerika. Podle některých autorů to ale není jisté a jméno Amerika může odkazovat i na Richarda Amerike nebo oblast Amerrique v Nicaragui.

Roku 1507 v malém knížectví v Lotrinsku v městečku Saint-Dié působila skupinka humanistů. Po mnoha námořních objevech je napadlo, že se po pustí do přepracování tehdy jediného klasického zeměpisného díla, tím byla Ptolemaiova „Cosmographia“. Starořek Ptolemaios byl považován za vševědoucího znalce nauky o zemi, jeho kniha Cosmographia platila stovky let za vrchol geografie.

25. dubna 1507 vydali dílko o 52 stranách s názvem „Uvedení do kosmografie se základními principy geometrie a astronomie, k tomu potřebnými. Navíc čtyři plavby Ameriga Vespucciho, dále popis (mapa) světa jak na plocho, tak ve tvaru glóbu se všemi těmi částmi, které byly Ptolemaiovi neznámé a které byly objeveny v poslední době“ („Cosmographiae introductio…“). V tomto svazku ovšem po dlouhém úvodu autorů následuje text Ptolemaia, po něm jsou uvedeny ony čtyři Vespucciho cesty. O Kolumbovi se nezmiňují. V sedmé kapitole výslovně uznávají za objevitele Vespucciho. Ve skupince autorů je na kresbu a rytí map mladý sedmadvacetiletý matematik a geograf Martin Waldseemüller. Ten v sedmé kapitole napíše, že čtvrtý díl světa „by bylo možno ode dneška nazývat zemí Americovou nebo Americou, když ji Americus objevil“. A tímto svým nápadem se tak nadchne, že slovo „America“ (česky Amerika) do mapy v příloze použije. Tento původně pouze návrh byl zcela přijat a ve všech dalších mapách ho kresliči používají.

zdroj wikipedie

Dnešní příspěvek je inspirovaný dokumentem, který uváděla ČT 2, který byl zajímavý a proto si sem uložím některá data.