Přehled červen 26

Červen byl na události bohatý.

Konalo se hodně akcí a někdy jsem nevěděla, kterou upřednostnit.

Vybrala jsem si tyto a ostatní jsem si nechala na příště.

Jdeme si udělat rekapitulaci.

 

Knihovna sociálních věd tak mě přímo uchvátila.

 Možná tím, že její plášť je zlatý. Její tvar je obyčejná krychle, ale přesto je výjimečná.

Cestou do knihovny jsem špatně odbočila a cesta mě vedla

do Waltrovky, nové části Jinonic.

Český geologický úřad umožnil prohlídku kaple Klarův ústav slepců. 

Jezdím okolo často, z ulice vidím její věžičku, 

ale že je tam krásná kaple jsem nějak nevnímala.

Vždy jsem si myslela, že je to jenom zvonice.

Kramářova vila byla otevřená veřejnosti u příležitosti Dny otevřených dveří.

Často slýchám z televize, že premiér nebo prezident přijal návštěvu v této vile. 

Ale její příběh jsem neznala.

Noc kostelů se koná v pátek večer. Protože jsem do 18 hodin v práci, 

hledala jsem v okolí kam zajet.

 V nabídce byl kostel sv. Jakuba Staršího ve Stříbrné Skalici.

 V upoutávce byla informace o komentované prohlídce asi hodinu a půl. 

Nakonec trvala dvě a čtvrt hodiny. 

Nelitovala jsem.

Na Letné jsou procházela okolo

Metronomu , kde jezdili skejťáci. 

Chvíli jsem tam zůstala.

Víkend otevřených zahrad

nabízel hodně možností nahlédnout do zahrad v různém provedení. 

Já nakoukla do moderní zahrady.

Zahlédla jsem v nabídce, že se koná Noc sokoloven. O této akci jsem četla poprvé. 

Sokolovna v Českém Brodě je v mém dosahu a byla jsem opět překvapená, 

jaká to je pěkná budova ve starém stylu a ještě prohlídka byla s country hudbou, 

což je moje parketa.

A začaly úmorná vedra a s tím i jiný režim dne.

Ráno vyvětrat a vše zavřít, zalít zahrádku a nevycházet až večer, 

kdy teplota spadne na 28 stupňů.

Červen se tiše rozlil v krajině,

jak inkoust z nebe na stránkách dne.

Slunce si kreslí do trávy linky,

vítr je obrací jako stránky knihy.

V zahradách zrají příběhy malin,

každý má sladký a krátký děj.

Růže se učí červenat v tichu,

jak kdyby věděly víc než my dvě.

Večer se sklání nad hladinou času,

v kapkách se třpytí zítřků hlas.

A noc – ta stará vypravěčka – šeptá,

že léto už stojí za rohem v nás.

Tak vítám červenec, měsíc otevřený,

pro kroky bosé i pro sny odložené.

Ať zapíše se do paměti jemně,

jako pírko, co dopadne na rameno země.

A tak se moje kroky toulaly od knihoven po kaple, od zahrad po staré vily,

 jako by červen skládal vlastní mozaiku okamžiků. 

Teď už se otevírá červenec,  měsíc, který voní dálkami a teplými večery.

Přeji vám, ať do něj vstoupíte s lehkostí.

Díky za vaše návštěvy a také za vaše slova.

Krásné léto přeje Večernice