Bez konce a začátku

Bez konce a začátku
Volmanova vila 
Čelákovice



Výstava Bez konce a začátku představuje soubor děl, která vznikala během posledních několika let přímo v interiérech. Alžběta Jungrová přináší opět svůj originální přístup 
k instalaci, kdy jsou fotografie tištěny na různé polopropustné materiály, pracuje s citlivou instalací snímků na odrazové plochy, průhledy či polopropustné materiály.


Fotografie  Vás vtáhnou do nového světa představ, světa paralelní historie, 
který reálně sice neexistuje, ale existovat může alespoň v našich hlavách 
a dotváří v prostoru další vrstvu genia loci. 
Výstava Alžběty Jungrové symbolicky navazuje na původní ženskou stopu,
 která stála u zrodu vily.





Volmanova vila vznikla v roce 1939 jako vysněný domov pro Luďu Volmanovou, 
dceru čelákovického průmyslníka Josefa Volmana. 
Spolu se svým otcem zadávala architektům řešení a spoluurčovala dispozice funkcionalistické vily, v níž se od počátku prolínala architektura s uměním.
 Právě zde chtěla vychovat své dvě malé děti a vytvořit moderní rodinné zázemí odpovídající duchu nové doby.



Svůj sen však mohla žít jen velmi krátce.
 Po roce 1948 byla mladá rodina donucena domov opustit, odevzdat ho státu 
a odejít do emigrace. Vila tak přišla o svou původní ženskou energii i rodinný rozměr
 a na desítky let se proměnila v institucionální prostor, nejprve mateřskou školku,
 později chátrající ruinu na okraji společenského zájmu. 
V posledních letech se do ní vrací kulturní a společenský život a spolu s ním
 i nová vrstva současného umění. 
Od roku 2025 ji spoluutvářejí umělci z okruhu Trafo Gallery.



















Podvečerní slunce, zlatá hodinka dodala celé komentované prohlídce zlatý punc
 a ten správný umělecký zážitek.
Velká poklona před nápadem a realizací celé fotografické galérie.

Komentáře

  1. Výstava fotografií na polopropustném nebo i propustném materiálu je velmi zajímavá. Měla jsem možnost už tuto techniku prezentace fotografií vidět na zámku v Kuníně, kde takto představují obnovu zámku. Stejný osud stihl v roce 1948 i rodinu textilního továrníka Stiasni v Brně. Jeho funkcionalistická vila je také moc krásná a výklad orůvodkyně až chytne za srdce. Podobných osudů je hodně. Je dobře, že se vily využívají alespoň ke kulturním účelům. Krasně jsi svou návštěvu zdokumentovala.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásná výstava v krásném prostředí. Parádně jsi to zdokumentovala.
    Měj pěkný den !
    Hanka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky