Lennonova zeď

 

Lennonova zeď je zeď zahrady paláce maltézského velkopřevorství na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, 

na které se s odkazem na zpěváka Johna Lennona od 70. let 20. století objevují 

nápisy a malby

Od sedmdesátých let byla nazývána „Zeď nářků“. 

Objevovaly se na ní křídou psané básně – většinou milostné.

 Občas byly zamalovány bílou barvou, ale brzy se objevily další.

***

Ukradnu křídu ve škole
a budu po zdech verše psát
až budu slavnej básník
budu bydlet na měsíci

***

***

Až budeš někdy sám
tak přijď k týhle starý zdi
poslouchej jak zvoní voda
a čekej – někdo ti svou ruku podá

***

***

Věděl jsem a tušil
odcházím a zase blížím
Blížím se a začínám hořet
ve střemhlavém letu
ztrácím přehled –
plnou náručí hrne se
na mne štěstí

***

Nádvoří za Lennonovou zdí bylo otevřené,

 byl tam stín, začínalo být  zase horko.

Objekt byl založen jako kostel řádu maltézských rytířů spolu s klášterem v roce 1158. Původní románské trojlodí se dochovalo pouze jako torzo v nádvoří před kostelem. 

Výzdoba interiéru pochází z doby kolem roku 1740.

Kostel zdobí mnohé okrasné mříže ze 17. a 18. století. 

Ve štítu je pozdně gotická socha Madony z roku 1500. 

V interiéru jsou umístěny obrazy Karla Škréty a plastiky Jana Jiřího Bendla.

Johanitská komenda při kostele Panny Marie pod řetězem na Malé Straně v Praze je nejstarším českým konventem řádu maltézských rytířů

 a sídlo jeho velkopřevorství. 

Komenda byla založena mezi lety 1158–1169 českým králem Vladislavem I., 

který mu věnoval pozemky, na podnět vyšehradských proboštů kancléře Gervasia

 a jeho vnuka Martina, kteří financovali stavbu kostela

Pěkný den