Zahalené divadlo

 

Ráno jsem dorazila na prohlídku Knihovny snů s patnáctiminutovým předstihem. 
Využila jsem čas a prošla se k Vltavě. 
Nad řekou byla hustá mlha, která zakrývala většinu výhledu.
 Národní divadlo bylo téměř celé zahalené, viditelná byla jen jeho zlatá střecha, 
na kterou dopadalo sluneční světlo.

Mlžné ráno u Vltavy

Výhledy mizí v mlžném šeru, 
mosty ji tiše protínají. 
Ptáci se houpou v klidném směru,
 vlny se s břehem potkávají.

Zlatá kaplička v dálce svítí,
 slunce ji hladí z výšky dne.
Všechno se zdá být v tichém bytí,
 jen ona září zřetelně.