Novoroční výšlap

Na novoroční výšlap jsem vyrazila docela pozdě.

V poledne jsem ještě sledovala novoroční koncert z Vídně

a na cestu jsem se dostala až kolem půl třetí,

což je v zimě už hraniční čas, protože se brzy stmívá.

Takže žádné zdržování, jde se.

Z Kostelce nad Černými Lesy jsem se vydala po červené turistické značce směrem na Svatbín.

U lesa jsem odbočila na neznačenou stezku. Mým cílem byl Lichtenštejnský památník ukrytý v lese, ale o tom napíšu samostatně.

Cestou jsem míjela kříž na památku lesníka, který zahynul při kácení stromů.

 Potkala jsem několik krmelců a staré pařezy porostlé mechem, zasypané sněhem,

 které vytvářely až pohádkové tvary. 

Když jsem se vracela, začínalo se už stmívat. 

Jakmile jsem vyšla z lesa, vítr se opřel do otevřených polí a šlehal mi do obličeje.

V Kostelci jsem míjela hřbitov,
kde u některých hrobů svítily svíčky.
Na náměstí jsem si ještě vyfotila vánoční strom a tam už na mě čekalo auto.

Nakonec to byl příjemný novoroční výšlap.
Zimní ticho lesa, první soumrak nového roku

i studený vítr na otevřených polích mi připomněly,

jak osvobozující je vyrazit ven.

Domů jsem se vracela promrzlá, ale spokojená a s pocitem,

že rok 2026 začal přesně tak, jak má.