Podzimní barvy a koně

Podzimní barvy, koně a chvíle, kdy je potřeba zpomalit 

Dnes jsem se s příspěvkem trochu opozdila. Po náročném týdnu a volebním maratonu jsem potřebovala na chvíli vypnout, nabrat dech a vyčistit si hlavu. Někdy je zkrátka potřeba odložit všechny povinnosti, nikam nespěchat a dopřát si chvíli jen pro sebe.

A dnešek měl navíc ještě jeden velký důvod, proč jsem si ho chtěla užít po svém. Běžela se totiž Velká pardubická – pro mě velký svátek, který si rozhodně nenechám ujít! 

Je to tradice, atmosféra a láska ke koním, které mají v mém srdci své pevné místo.

A tak dnes přicházím alespoň s jednou podzimní fotografií, která mi udělala radost. Zachycuje přírodu oblečenou do podzimních barev, stromy pomalu měnící svůj kabát a koně poklidně se pasoucí v krajině. 

Snímek mi poslal můj zeť a náležitě se jím pochlubil. A víte proč? Protože jsou na něm barvy! 😄 To mě pobavilo o to víc, že on sám je velkým vyznavačem černobílé fotografie. Barvy tedy u něj nejsou úplnou samozřejmostí, a když už se objeví, 

stojí za to se s nimi pochlubit.

Ale musím uznat, že tentokrát se mu opravdu povedl. Podzim má své nezaměnitelné kouzlo. Jeho barvy, klidná krajina a koně, kteří si užívají pastvu, vytvářejí obraz, u kterého se člověk na chvíli zastaví a jen se dívá.

Možná právě takové chvíle potřebujeme nejvíc – po týdnech plných shonu, starostí a událostí, které nás zaměstnávají od rána do večera. Na chvíli se nechat potěšit obyčejnou krásou kolem nás.

Tak dnes trochu opožděně, ale s radostí, posílám do světa kousek podzimní nálady. A děkuji zeťovi nejen za fotografii, ale i za důkaz, že občas stojí za to pustit do života trochu barev.

Přeji vám krásné podzimní dny plné pohody, klidu a malých radostí.