Želiv Trčkův hrad

Trčkův hrad je pozdně středověký hrad v areálu želivského kláštera v obci Želiv.

 Hrad vystavěli Trčkové z Lípy, kteří získali klášter vypálený za husitských válek a užívali ho jako své sídlo až do konce 16. století. V 17. století se stal součástí obnoveného kláštera.

Pozdně gotický hrad po roce 1468 založil Burian Trčka z Lípy a na Lipnici. Okolo roku 1559 se stal centrem panství a byl renesančně přestavěn. Jako sídlo sloužil Trčkům z Lípy 

až do opětovného návratu ke klášteru. V 19. století se zde nacházely musejní sbírky kláštera. Roku 1907 vyhořel, ale ještě do první světové války (v letech 1907–1914) došlo k jeho obnovení a během války v něm byl lazaret a poté dívčí škola. Po roce 1950 sloužil 

k internaci kněží a řeholníků, od roku 1956 pak tvořil součást psychiatrické léčebny.

Dobří holubi se vracejí je český dramatický film z prostředí protialkoholní léčebny, natočený v roce 1988 režisérem Dušanem Kleinem. Vedle sugestivně a přesvědčivě vylíčeného prostředí protialkoholické léčebny dodává filmu hlavní váhu dobře vybrané osazenstvo ústavu, které jako by bylo přímo příslušenstvím tohoto ponurého místa. Drsný tragikomický příběh ukazuje bez příkras nejen zákulisí protialkoholických léčeben, ale také nitro člověka, léčeného ze závislosti na alkoholu a pozadí socialistického všedního dne. Jedná se o jeden z posledních filmů, ve kterých hrál Vladimír Menšík.

Film se natáčel v Želivě.

DUŠE Z PERIFERIE – Psychiatrie v letech 1956‑1992

Expozice se nachází v přízemí Trčkova hradu želivského kláštera, který v minulosti mimo jiné sloužil havlíčkobrodské psychiatrické léčebně. Průvodce návštěvníky seznámí nejen 

s historií psychiatrické léčebny, ale i se zajímavostmi z průběhu léčby pacientů. 

Expozice obsahuje dobové fotografie pacientů, a také poskytuje návštěvu někdejší „samotky“ i některých původních prostor léčebny.

Trčkův hrad nabízí také staré veterány Jawa, Ogar či Stadion. 

V další místnosti je expozice o historii včelaření.

V kazetovém sále byla výstava betlémů.

Sál s kazetovým stropem s vyobrazení všech českých madon od Antonína Häuslera z roku 1914, včetně želivské Madony s dítětem. Sálu vévodí freska Narození Páně od Bóžy Dvořáka, na základě motivů a dispozic Mikoláše Alše.